„Vidím tě, nevidíš mě“
Čtvrteční odpoledne zahájila beseda s odborníky na téma LGBT seniorů. Oči otevírající hodina a půl strávená v prostorách organizace Život 90. Jak se žije menšině v menšině? Co znamená prožít život jako housenka a v určitém věku se zakuklit a proměnit v můru, kterou nikdo nevnímá a nechápe? Jaká jsou specifika péče o LGBT seniory? Tato i podobná témata byla během besedy otevřena k diskusi.
Koncert Doodles
Večerní vyprodaný koncert pražského mužského gay sboru Doodles byl skvělým zpestřením celého týdne. Nejen že borci skvěle zpívají, ale představení bylo ještě k tomu neuvěřitelně zábavné. Je nám jasné, že si nenecháme ujít příští příležitost kluky vidět, slyšet a podpořit.
Jayne Ozanne
Jayne je Britka. Lesba. Členka Anglikánské církve. Aktivistka. Úžasná a inspirativní osoba. Během přednášky se Jayne věnovala především své zkušenosti s konverzní terapií v církvi, pojmu duchovního zneužívání a tomu, jak se v Anglikánské církvi i díky jejímu aktivismu hýbou ledy. „Být nucen milovat někoho, po kom netoužíme – to je nepřirozené. Být nucen milovat jako muž, když člověk v hloubi duše ví, že je žena – to je nepřirozené. Vyhovět společenské normě založené na předsudcích a strachu, přestože pravda se ozývá v našich srdcích a myslích – to je nepřirozené.“
Prague Pride Parade
Sobotní průvod Prague Pride byl ohromný, barevný, skvělý… a opravdu nebyl obscénní. Až jsme si říkali, že to vlastně nebyl ani moc karneval, jak bývá u podobných akcí v zahraničí zvykem. Sešlo se na 35 tisíc lidí všech možných kultur, sexuálních identit i orientací, národností i věku. Start byl velmi pozvolný, přesto se ale podařilo kolem druhé hodiny dojít na Letnou, kde pak pokračoval festival hudbou, občerstvením a setkáváním lidí mezi sebou. I počasí bylo nakonec tak akorát.
Zakončení festivalového týdne
V neděli jsme se ještě po obědě zúčastnili ekumenické bohoslužby v kostele Martina ve zdi na Starém Městě. Bohoslužbu vedli biskup Církve čs. husitské Filip Štojdl, farářka Českobratrské církve evangelické Hana Ducho a kněz Římskokatolické církve David Oláh. Kostel byl plný, atmosféra strhující. Kdybychom tak mohli podobnou bohoslužbu prožít každou neděli, byla by to pro nás úžasná pravidelná duchovní obnova… Odpoledne pak ještě následoval poklidný piknik s přáteli na Střeleckém ostrově.
To byl náš skvělý Prague Pride week.
Jeden vskutku zbytečný festival.
Nebo ne?
Prague Pride našima očima II.
